Dnem 1. listopadu 1918 císař Karel vydal Nejvyšší rozhodnutí Jeho veličenstva č. 746 MK. S. M., kterým vyvázal ze slibu věrnosti všechny loajální vojáky rakouskouherské monarchie a zároveň vyslovil souhlas s jejich vstupem do vznikajících národních armád.

    Zvláštní kapitolu československých jednotek na území Itálie, tvořily tzv. domobranecké prapory. Tyto jednotky byly vytvořeny z československých zajatců  rakousko-uherské armády, kteří padli do zajetí v posledních dnech války, a také ze zajatců, kteří již dříve odmítli vstoupit do legií, ale po vzniku československé republiky (28. října 1918) jim nastala povinnost, nastoupit řádnou vojenskou službu. Organizace těchto jednotek započala v prosinci 1918 a poslední prapor byl zřízen v srpnu 1919. Celkově bylo zřízeno 56 domobraneckých praporů o přibližném počtu 60 000 mužů. Velitelství pro československou domobranu bylo vytvořeno v severoitalském Gallarate. Od dubna 1919 začal transport domobraneckých praporů do vlasti, kde jednotky začaly vykonávat posádkovou, asistenční či pohraniční službu. Některé z praporů byly po svém návratu zasazeny do bojů s Maďary na Slovensku. Prapory domobrany vzniklé v Itálii byly také považovány za druhou československou zahraniční armádu.


     V roce 1964 byly do Cittadelly přeneseny ze Solbiate Olona ostatky více jak 500 -set československých domobranců, kteří zemřeli v Itálii v letech 1918-19, většinou na následky předchozích válečných útrap a zranění.

Zde videodokument z místní internetové televize v Solbiate Oloně.
Documentario sul cimitero militare Cecoslovacco esistito a Solbiate Olona dal 1919 al 1964.
tgsolwebtv.blogspot.cz/2016/03/la-macchina-del-tempo-marzo-2016.html

www.youtube.com/watch?v=sJK_yU-48GY
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Seznam pohřbených Čs. domobranců Domobranci Solbiate Olona_1.xls (68608)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seznam 563 domobranců  z roku 1964 pří převozu jejich ostatků ze Solbiate Olony do Cittadelly

Domobranecký hřbitov v Solbiate Olona.

       (Otištěno z knížky: „Jan Laška, Stopami našeho odboje v Itálii", vydané nakl. „Pokrok

 Městečko nedaleko Milána (půl druhé hodiny vlakem). V jeho blízkosti je čsl. domobranecký hřbitov, obehnaný zdí a vzorně upravený po způsobu vojenského hřbitova. Je zde soustředěno přes 500 našich domobranců, zemřelých u čsl. formací, shromážděných ve zdejším kraji po rozvratu rakouské fronty. Zemřelí byli původně pochováni na obecních hřbitovech hlavně v Solbiate Olona, kde bylo pohřbeno 315 domobranců, většinou Čechoslováků. Tento hřbitov časem zpustl a upadl v zapomenutí. Pozvedla ho pieta místního obyvatelstva. z".eny v. lidu samy jej upravily a místní šlechetný továrník cav. Tobler, nehledě na výdaje, dal nahraditi dřevěné kříže, mnohé již zvrácené, kříži cementovými, podporován jsa v pietní péči „Sdružením pro ochranu válečných hrobů" (Comitato per le Onoranze ai Caduti Busfesi) v čele s Msgr. Comni. Don Barroni, kpt. v zál. invalidou C. Ballorati, cav. Pellegatto a mj. v zál. comm. Rossi. Komitét vzal si současně za úkol, vystavěti kapli na hřbitově v Solbiate Olona a převzíti péči o hroby československých vojínů na obecním hřbitově v Bustu Arziziu. Cav. Tobler vzal Čsl. domobranecký hřbitov v Solbiate Olona. na své útraty kromě úpravy hrobů a umístění cementových křížů také kamenné ohrazení' hřbitovních cest a obec Solbiate Olona se usnesla věnovati na úpravu hřbitova Lit. 5.000. Dále vojenskou komisí rozhodnuta byla exhumace 34 mrtvol z území, přilehlého ke hřbitovu. Hned po této exhumaci přikročeno ke stavbě zmíněné kaple nákladem asi 50.000 Lit. jmenovaného výboru. 4. listopadu 1924 došlo k slavnostnímu posvěcení hřbitovní kaple, k němuž se dostavily četné osobnosti československé i italské a proneseno několik významných proslovů. Zejména vynikla řeč mjra. Giovanď.iho, býval, velitele 39. legionářského pluku. Z československé strany zdůraznil význam koncentrace a poděkoval za šlechetnost místního obyvatelstva konsul Laška. Postavením kaple dostala se do popředí otázka převozu ostatků československých vojínů z Gal'.araie a Arnate na hřbitov v Solbiate Olona, jenž se stává hřbitovem koncentračním. Celkový počet domobranců pohřbených v těchto místech byl 96 (v Gallarate 89, v Arnate 7). Vzorná úprava hrobů svědčila o pietě místní obce, jež se těžce loučila s hroby, svěřenými její péči. Převoz ostatků těchto, provedený 29. listopadu 1925 za vojenské asistence a účasti konsulátu, hodnostářů i širokého obecenstva, byl znovu významnou slavností k uctění čsl. vojínů. Tím počet pohřbených na čsl. hřbitově vzrostl na 411 hrobů, z nichž každý dostal označení na náhrobním kameni podle skupin, v jakých převoz se děl. O to postaral se z vlastního popudu a většinou na své útraty cav. Tobler, jehož jméno .bude nerozlučně spjato s historií našeho hřbitova. Další koncentrace po obtížném pátrání a šťování hrobů byla provedena z těchto míst: resa (167), Belforte (25), Binago 15, Appiano Musocco 1 (legionář Lemberka), Samarate 1, zji- Va- 11, Ver- giate 1, Somma Lombardo 1, Sumirago 1, Sesto Calende 2, Busto Arsizio 6, Golasecco 1, Angera 3, Verano Borghi 1, Castello 1, Caronno Ghiring- hello 1. | ! Převoz těchto ostatků byl uskutečněn do března 1927 péčí a nákladem italských úřadů, obcí a cav. Toblera, za spolupráce a patronance konsulátu ČSR. v Miláně. Hřbitov byl zatím rozšířen a definitivně upraven. Tím dokončena velká památková akce a inaugurační slavnost, konaná dne 17. dubna 1927 za účasti obyvatelstva a spolků celého kraje, p. vyslance dra. Mastného, italského vyslance v Praze comm. Pre- ziosi, ministra dra. Peroutky a četných jiných hodnostářů našich i italských a byla jednou z nejkrásnějších pietních slavností ve znamení sbratření. Obětavou a nezištnou duší tohoto velikého hřbitova je cav. Tobler, vyznamenaný v den slavnostního otevření hřbitova řádem Bílého Lva. (Pro případ návštěvy hřbitova avisovati našeho krajana a zaslouženého pracovníka při provádění koncentrace M. Pučalíka v Busto Arsiziu neb cav. Toblera v Solbiate Olona.)

Zdroj: Zpravodaj Svazu příslušníků býv.čsl.domobrany z Italie 1931  Číslo 2, str.2-3

 

Kontakt

Neoficiální stránky, jedná se o sokromý projekt. Unofficial sites, private project. vaclavsindelar1882@seznam.cz